K O M E N T Á Ř
S ohledem na obsáhlost celé kauzy shrnujeme v tomto komentáři základní informace. V komentáři jsou uváděny odkazy na další dokumenty, které jsou uvedeny dále v tomto oddíle Materiály ke stažení.
Ke dni převodu nabyl IPB GH rozsáhlý majetek, a to mimo jiné opční práva na převod 100% akcií společnosti Domeana, původně dceřinné společnosti IPB. Tato držela především licenci k provozování televizního vysílání TV Prima a další aktiva, zejména pak akcie IPB Pojišťovny a Českomoravského penzijního fondu. Dále též 6,7 % akcií dalšího velikána na trhu, a to Českomoravské hypoteční banky a.s. Smlouvou o převodu obchodního podílu byl stoprocentní podíl ve společnosti Domeana převeden na GES Holding (dceřinou společnost IPB), neboť IPB nemohla být vlastníkem licence na provozování televizního vysílání.
Na IPB GH bylo převedeno opční právo na 100% akcií společnosti Domeana. Opční právo mělo být uplatněno do 31.5.2000, a to na celý obchodní podíl. Je tedy zarážející , že z jakési neautorizované faxové zprávy, kterou IPB GH uvádí jako důkaz nemožnosti získání této opce, plyne, že by měla být převáděna pouze část opce! Hodnota společnosti Domeana, především kvůli vlastnictví uváděné licence TV vysílání TV Prima, byla tržně velmi vysoká. Nicméně je zřejmé, že IPB GH sám rozhodl, že opce nebude(!) jím uplatněna.
Je zarážející, že ani ČSOB následně jako vlastník GES Holdingu neměla zřejmě v úmyslu dopustit převod tohoto balíku 100% akcií společnosti Domeana na IPB GH a navzdory dalším jednáním, která se údajně uskutečnila, došlo k blíže nespecifikované dohodě, podle které neměla ČSOB již v budoucnu zpochybňovat současné vlastnictví TV Prima svojí dceřinou společností GES Holding.
Smlouvou o prodeji podniku získal IPB GH též opční práva na nákup 100% akcií IPB Pojišťovny. IPB GH uplatnil své opční právo doručením své výzvy k převodu 65 % akcií IPB Pojišťovny dne 16.6.2000 , přičemž za den převodu a tedy i úhrady ceny akcií uvedl sám 20.6.2000, když sám stanovil v rozporu se smlouvou tak krátkou lhůtu pro úhradu akcií, že tímto sobě sám záměrně nabytí akcií znemožnil. Také při uplatnění opce na zbývajících 35% akcií IPB Pojišťovny ze strany IPB GH stejně nepochopitelným způsobem zkrátil nepřiměřeně lhůtu pro uhrazení poptávaných akcií.
IPB GH si musel být vědom, s ohledem na tvrzený nedostatek majetku, že takto opční právo než pozbude. Je rovněž podivuhodné, proč si neponechal původní lhůtu úhrady do 31.7.2000, což mohl, a nevstoupil do jednání s obchodním či strategickým partnerem či prostě nenabídl opční práva na trhu, kde by jistě našel zájemce a tržní ceny takto postoupených opcí mohla jemu pomoci umořit jeho závazky. O skutečné tržní ceně těchto akcií si lze udělat obrázek z Dokumentu 5 (rozklad viz výše).
Pro přehlednost uvádíme, že např. 2.8.2000 uvádí iDNES.cz, že vlastník pojišťovny Kooperativa, společnost Wiener Stadttische Allgemeine Versicherung má zájem o koupi IPB Pojišťovny od společnosti Domeana. V roce 2000 i 2001 patřila IPB Pojišťovna mezi pět nejvýznamnějších pojišťoven na českém trhu, když na pojištění za rok 2001 vybrala na pojistném 4,2 mld Kč a za prvních devět měsíců roku 2002 pak částku 4,1 mld. Kč!
V době možnosti uplatnění opčních práv patřila k významným a prosperujícím pojišťovnám a pro IPB GH by zajisté nebyl problém najít solventního partnera pro uskutečnění prodeje akcií, když takto opět mohla získat prostředky na úhradu svých závazků vůči IPB, posléze ČSOB, což rozhodně neučinila a nesnížila tak výši svého dluhu se všemi dopady pro ručitele (imAGe Alpha a.s. a také pro čs. stát). Jako důkaz uvádíme tiskovou zprávu samotné ČSOB, v níž člen představenstva ČSOB Jan Lamser „ důrazně odmítá zájem“ Kooperativy a.s. o koupi akcií IPB P (Dokument 6). Navíc zde ČSOB nesprávně tvrdí, že je vlastníkem 65% akciového podílu na IPB P, i když vlastníkem byl IPB GH. Je tedy jasné, že ČSOB dělala vše pro to, aby její stoprocentní dceřiná společnost IPB GH svou opci nemohla uplatnit. O škodě neuplatněním této opce svědčí i schema ztráty z neuskutečněného uplatnění opce pro IPB GH a naopak zisk ČSOB z neuplatnění plynoucí, které je uvedeno v Dokumentu 25.
Tak je jednoznačně prokázáno, jak se ČSOB na úkor IPB GH obohatila o částku 1.832,680.000,- Kč. Tuto částku nemohl použít IPB GH na splátku svého dluhu. ČSOB o tuto částku snížené splacení dluhu IPB GH, poskytnuté mu IPB, pod pláštíkem státní záruky uplatnila a také dostala proplacenou od České konsolidační agentury (Dokument 18). Jenom z tohoto neuplatnění této jedné opce získala ČSOB podvodně od státu 3.665,360.000,- Kč.
Následně pak došlo 6.1.2003 ke sloučení s malou ČSOB pojišťovnou. O uvedeném svědčí, že dle informací ze stránek Finance.cz ze dne 4.7.2003 plyne, že ČSOB Pojišťovna připsala za rok 2002 svým klientům výnos z jejich životního pojištění ve výši více než 441 mil. Kč, přičemž z této částky připadl na klienty, kteří měli pojištění u bývalé IPB Pojišťovny 440,2 mil. Kč, kdežto na majitele pojistek u někdejší ČSOB Pojišťovny jen 1,5 mil Kč.
Následně pak IPB GH připustil že odměna pro IPB GH za tuto transakci byla stanovena ve výši 50.mil Kč a je k neuvěření, jak samotná správkyně konkurzní podstaty IPB GH pak ve své zprávě ( Dokument19) uvedla, měla být výše úplaty pro IPB GH stanovena jako rozdíl mezi cenou opčního práva a cenou tržní, a tato částka pak převedena či započtena na závazky IPB GH vůči ČSOB, když v době úhrady této odměny ještě pohledávky postoupené od IPB GH vlastnila ČSOB.
Jednalo o záměrný postup IPB GH A ČSOB, vedený snahou nezískat velmi bonitní akcie, tedy v rozporu s postupem označovaný zákonem za postup s péčí řádného hospodáře, a ve svém důsledku způsobující škodu ručiteli – imAGe Alpha a též čs. státu s ohledem na následný prodej pohledávek postoupených od IPB GH do ČSOB a následně „prodaných“ ČSOB za plnou jejich hodnotu čs. státu.
IPB GH pak také vlastnil, a měl možnost uplatnit další opční práva akcií společností IPB Real, Českomoravské stavební spořitelny a První investiční společnosti. Vědom si skutečnosti, že má možnost získat akcie finančně hodnotných společností a že na jeho závazky jím téměř není plněno, měl možnost nabídnout tato opční práva potenciálním zájemcům a takto získat plnění na úhradu svých závazků.
IPB GH byl též vlastníkem opce na nákup akcií Českomoravského penzijního fondu, který vykázal v první polovině roku další růst objemu spravovaných aktiv v meziročním srovnání o téměř 18% na úroveň 6,4 miliardy Kč. Pololetní zisk ve výši 86 mil. Kč byl potvrzením úspěšného hospodaření fondu. Tržní hodnota portfolia ČMPF pak činila k 31.12.2000 4.633.000.000 Kč, ke 30.6.2001 pak 5.202.000.000 Kč, k 31.12.2001 již 5.731.000.000 Kč a k 30.6.2002 již 6.249.000.000 Kč. Takto úspěšná investice by jistě byla velmi ceněným artiklem k prodeji na trhu a IPB GH ji mohl zhodnotit.
Namísto toho umožnil, aby tento balík 41,17 % akcií nabyla ČSOB za cenu určenou znaleckým posudkem v hodnotě 412 mil. Kč. Podle smlouvy mezi IPB a IPB GH ze dne 13.12.1999 (Dokument 2) měly být provedeny zápočty pohledávek. ČSOB tento zápočet s IPB GH neuskutečnila, protože předtím již převedla tyto svoje po IPB nabyté pohledávky ČKA. Stejně tak byla povinna ČSOB, která koupí podniku IPB vstoupila do práv a povinností IPB a.s., poskytnout IPB GH potřebné prostředky na realizaci Smlouvy o holdingovém uspořádání (Dokument 1), tedy např. i na nákup akcií IPB pojišťovny za účelem realizace opce na nákup akcií této společnosti.
O vědomém postupu ČSOB též výslovně svědčí přípisy představenstva IPB GH adresované ČSOB ze dne 8.8.2000 a 17.8.2000, jakož i obsah zápisů z představenstva IPB GH v roce 2000 (Dokumenty 6, 7 a 8).
Společnosti ČSOB a IPBGH, jednající svými uvedenými zástupci, se tedy nechovali, jak měli, neplnili své závazky a s majetkem nakládali v neprospěch společnosti a způsobili tak, že IPB GH předmětné svoje závazky neplnil ve výši, v jaké být plněny mohly a měly.
Je nepochybné, že tedy samo finanční hospodaření IPB GH bylo záměrně zcela nepřehledné, jeho nakládání s majetkem bylo ve svém důsledku vědomě ztrátové, a to navíc se všemi důsledky pro imAGe Alpha s ohledem na jeho pozici ručitele a též v neprospěch čs. státu, když ČSOB pak od IPB GH postoupené závazky prodala za jejich plnou cenu českému státu, resp. tehdejší České konsolidační agentuře, čímž vznikla i čs. státu škoda ve výši 10.mld. Kč, neboť pokud by IPB GH nakládala a majetkem tak, jak měla, tyto pohledávky by byly neporovnatelně nižší. Pokud by totiž byly uhrazeny z majetku IPB GH, nemusel je čs.stát za plnou cenu od ČSOB odkupovat.
K samotnému prodeji pohledávek formou Smluv o postoupení pohledávek, kterou uzavřel čs. stát s ČSOB, a.s. v dubnu 2004: Těmito smlouvami postoupila ČSOB a.s., čs. státu úvěrové pohledávky za jejich plnou cenu, tj. cca 12 mld. Kč. Tuto cenu jí stát uhradil v plné výši!!! V době uzavření těchto smluv Československá banka, a.s., již věděla, že na stát převádí nedobytné pohledávky za dlužníkem (IPB GH), o jehož likvidaci rozhodla již tři měsíce předtím, neboť v té době byl již majetek IPB GH téměř nula. Domníváme se, že tento stav majetku IPB GH zapříčinila sama ČSOB a.s. ČSOB získala bez jakýchkoliv nákladů či rizik od čs. státu jen v tomto uvedeném případě cca 12 miliard Kč. Kolik to skutečně bylo, nevíme, protože ČSOB předložila soudu kopii Rámcové smlouvy o vypořádání závazků mezi ČR, ČKA, ČSOB a IPB GH v likvidaci ze dne 30.1.2006 s rozsáhlými začerněnými částmi (Dokument 18).
O tomto postupu také pak svědčí přípisy představenstva IPB GH ze dne 8.8.2000 a 17.8.2000, ve kterých je ČSOB opakovaně vyzývána a upozorňována, že …..“ ztráta IPB GH je v největší míře způsobena přesunem majetku do ČSOB za podstatně nižší než tržní ceny….Vzhledem k tomu, že nedochází současně ke snížení závazků ve vztahu k tomuto majetku, ačkoliv jejich řešení je pevně dáno Smlouvou o holdingovém uspořádání….Bezodkladné řešení je nezbytné i s ohledem na možné negativní důsledky nejen daňové, vyplývající z operací mezi spřízněnými subjekty za ceny jiné než obvyklé…Jsme přesvědčeni, že nelze připustit odplynutí majetku bez odpovídajícího řešení závazků směrem k bance…“ (Dokumenty 6 a 7).
V dopise ze dne 8.8.2000 pak IPB GH výslovně uvádí …………“Auditor při uzavírání roku 1999 poukazuje na skutečnost, že postoupením práv na ČSOB, a.s., k získání akcií IPB Pojišťovny, a.s., se IPBGH zbavuje značného majetku, ačkoliv převzal vůči IPB (nyní ČSOB) závazky ve výši 10,2 mld Kč proti kterým mohl tento majetek nabýt (viz smlouvy o holdingovém uspořádání ze dne 13.12.1999. Postupným prodejem tohoto majetku přitom měly být vytvořeny podmínky pro úhradu závazků vůči bance…“ (Dokument 6).
V Zápisech z představenstva IPB GH v roce 2000, je velmi zajímavý zápis ze 17.8.2000, kdy se uvádí…..“ Předsedkyně představenstva JUDr. Brožová předložila představenstvu smlouvu o koupi akcií s odkládací podmínkou (týká se akcií IPB Pojišťovna a ČMPF od Cetus), kterou uzavřela s ČSOB dne 27.6.2000 a vysvětlovala okolnosti, za kterých byla nucena smlouvu bez předchozího projednání v představenstvu a DR podepsat….bude vyhotovena další smlouvy, která bude řešit rozdíl mezi kupní cenou ve smlouvě a tržní cenou akcií, neboť kupní cena ve smlouvě je stanovena bez přihlédnutí k tržní ceně v rozporu s předchozími dohodami. Tato smlouva nebyla představenstvu předložena. Představenstvo prohlašuje, že tato smlouvy je v rozporu se smlouvami, do kterých vstoupila ČSOB (koupě podniku IPB) a smlouvou o vytvoření holdingového uspořádání. Představenstvo požaduje neodkladné řešení v souladu s návrhem ze dne 8.8.2000. (Dokument 8). Následoval dopis mgr. Lamserovi (ČSOB( ze dne 17.8.2000, který představenstvo odsouhlasilo přímo na místě.“ (Dokument 7).
Zápis z 15.11.2000 pak uvádí….“ Představenstvo bere na vědomí úbytek majetku 6 mld. V důsledku smlouvy s odkládací podmínkou a dohody o změně smlouvy o převodu CP s tím, že není řešen způsob úhrady závazků v souvislosti s těmito majetkovými převody…“
Toto vše potvrzuje skutečnost, že ČSOB, a.s. vědoma si možností, převedla většinu aktivního majetku velmi vysoké hodnoty sobě a v rozporu s jejími závazky plynoucími jí ze Smlouvy o holdingovém uspořádání uzavřené dříve mezi IPB, a.s., IPB GH,a.s. a imAGe Alpha, a.s., do níž jako právní nástupce IPB, a.s., vstoupila, a Smlouvy uzavřené taktéž dne 13.12.1999 mezi IPB a.s. a IPB GH, nezapočetla tento majetek na závazky IPB GH. (Dokumenty 1 a 2).
O úmyslně nehospodárném nakládání s nabytým majetkem IPB GH svědčí též zpráva správkyně konkurzní podstaty, která ve své zprávě uvádí…“ Náklady firmy (míněna IPB GH pozn. žalobce a)) na provoz , konkrétně služby (správa pohledávek?) byly v neskutečné výši“…. Za roky 2000 -2006 celkem ve výši 81.787.000,- Kč.
Dále IPB GH vyplácel odměny členům představenstva a dozorčí rady ve výši 1,5 mil. Kč a později 1,4 mil. Kč, likvidátor měl pak pobírat plat ve výši 60.000,- Kč a další odměny. „Celkem tak náklady IPB GH dosáhly neskutečné výše téměř 100.000.000 Kč, a to za situace, kdy IPB GH nehradil na svoje závazky.“ (Dokument 19).
Z Účetní uzávěrky IPB GH v likvidaci k 31.12.2002 (Dokument 13) konkrétně vyplývá:
Ve Zprávě likvidátora IPB GH a.s. v likvidaci ze dne 8.2.2006, údajně schválené dozorčí radou dne 3.března 2005Dokument 17), je uvedeno, že IPB GH prodal 5 569 166 kusů akcií společnosti IP Banka, a.s. za 1,- Kč (slovy jednu korunu českou) společnosti ČSOB Investment Banking Services, a.s., členu skupiny ČSOB (dále ČSOB IBS). Správkyně konkursní podstaty se tedy mýlila v tom, že tyto akcie byly prodány ČSOB (Dokument 19). Společnost ČSOB IBS je také označena jako místo, kde je archivováno účetnictví IPB GH. Podle sdělení zástupkyně VZP je archivace vedena chaoticky. Zástupce ČSOB IBS „projevil roztrpčení nad tím, že budou muset umožnit nahlížet SPK do archivovaného účetnictví s odůvodněním, že nikdo nepočítal s tím, že účetnictví někdo v budoucnu bude požedovat a do něho nahlížet“. (Členové statutárních orgánů ČSOB IBS jsou ostatně nejen v ČR, ale i v zahraničí velmi aktivními „důvěrnými osobami“ při řízení společností v majetku nebo které jsou ovládány ČSOB.)
Ve „Vyjádření ČSOB a.s. k žalobě“ ze dne 30.března 2009 (Dokument 22, strana 17) se uvádí, že společnost Apollón Holding „v první polovině června 2000, tedy těsně před uvalením nucené správy na IPB, uplatnila opční právo na prodej minoritního balíku akcií IPB za předem dohodnutou cenu 72.000.000,- Kč, tedy za závratných 150 Kč za jednu akcii IPB“. Dne 9. června 20089 uveřejnilo Ministerstvo financí ČR zprávu, ve které se sděluje, že „Mezinárodní tribunál …rozhodl v pátek 6.6.2008, že hodnota bývalé IPB byla v okamžiku převzetí ve výši 34,2 mld. Kč.“ A dále: „ČSOB vždy argumentovala, že IPB v době převzetí neměla žádnou hodnotu. Arbitrážní tribunál nyní stanovil, že hodnota očištěné IPB byla 34,2 mld Kč. Tuto částku ČR v arbitrážním řízení od ČSOB vymáhat“ (Dokument 20). Český stát tedy tuto hodnotu IPB v době převzetí uznal.
Ve svém usnesení Vrchní státní zastupitelství v Praze uvádí: „Cenu jedné akcie lze tedy stanovit jednoduchým početním úkonem, kdy částku 34 200 000 000,- Kč dělíme počtem vydaných akcií tedy číslem 133 828 661. Podle tohoto závěru byla tedy cena jedné akcie IPB a.s. ke dni uvalení nucené správy 255,55 Kč.“ Dále pak: „ Na tom nemění nic stanovisko Komise pro cenné papíry uvedené v její tiskové zprávě ze dne 23.6.2000, kde bylo doporučeno ocenění akcií IPB a.s. nulovou hodnotou“ (Dokument 21).
Nucená správa byla na IPB uvalena dne 16. 6. 2000. ČSOB v Dokumentu 22, str. 17 píše, že, „těsně před uvalením nucené správy na IPB“ zaplatila IPB GH 720.000.000,- Kč za 5.569.166 ks akcií, tedy 129,28 Kč, což je významně méně než „závratných 150 Kč za kus“, jak ČSOB uvádí. Jestliže ovšem do výpočtu zahrneme cenu za jednu akcii ve výši 255,55 Kč,jak ji vypočetlo Vrchní státní zastupitelství v Praze, tak rozdíl v ceně akcií prodaných IPB GH činí 126,27 Kč za akcii. Při počtu akcií tedy IPB GH pořídil balík 5.569.166 kusů akcií „těsně před uvalením nucené správy na IPB“ se ziskem 703.218.590,- Kč. Přesto, že tisková zpráva ministerstva financí o ceně akcií IPB a.s. při převzetí ČSOB stanovená mezinárodním tribunálem byla vydána 9. června 2008, ve svém Vyjádření k žalobě ČSOB 30. března 2009 neochvějně tvrdí, že hodnota akcií IPB a.s. „v první polovině června 2000, tedy těsně před uvalením nucené správy na IPB“ byla nulová.
Na společnost IP banka a.s. byl vyhlášen konkurs dne 5.2.2004. Mimořádná valná hromada IP banka, a.s. dne 15. července 2004 byla svolána na základě žádosti akcionáře IPB GH, který vlastnil více jak 3% podílu na ZK. Ten také podával písemně před konáním VH návrhy na odvolání stávajících členů představenstva a dozorčí rady, a také návrh na volbu nových. Podle presenční listiny vlastnil IPB GH 5,569.166 ks akcií o jmen hodnotě 100 Kč/ks, které měl od imAGe Alpha a které podle Zprávy likvidátora z 8.2.2008 (Dokument 17) všechny prodal do ČSOB Investment Banking Services, a.s. za Kč 1,- dne 15 .září 2005. Na téže VH disponovala ČSOB akciemi IP banky v hodnotě 6.517,220.400,- Kč (velmi těsná nadpoloviční většina ze základního kapitálu 13.382,688.400,- Kč). ČSOB tedy po koupi podniku IPB sama kupovala akcie IPB, které měly v té době údajně nulovou hodnotu. Stejně tak byly nakoupeny „bezcenné akcie“ v nominální hodnotě 1.539,752.600,- Kč do investiční společnosti ČSOB bohatství IS (Dokument 16). Tyto „bezcenné“ akcie umožnily ČSOB ovládnout IP Banku, od 19.3.2007 ji přejmenovat na IP Exit a zastavit soudní spory, které s nimi tato společnost vedla. Např. tato VH jmenovala do funkce člena dozorčí rady JUDr. Lúčana, který je dnes jejím předsedou a který původně jako pracovník IPB a.s. posuzoval operaci „TRITTON“ a poté také společnosti v tzv. Kajmanských fondech v této struktuře jako pracovník ČSOB spravoval (viz webové stránky ČSOB a Dokument 15) .
Musíme se ptát: Kam se podělo oněch více jak 86 milionů akcií IPB a.s., které podle tiskové zprávy Ministerstva financí ČR a výpočtu Vrchního státního zastupitelství v Praze měly při uvalení nucené zprávy na IPB a.s. hodnotu 255,55 Kč za kus, tedy celkem více jak 22 miliardy korun? O ně by byl jistě velký zájem na trhu. Jistě by tento balík akcií IPB a.s. zajímal například Nomuru nebo Soluku. Přesto je ČSOB nezlikvidnila. Podle mediálních zpráv zaplatila za podnik IPB (očištěnou banku s pobočkami, jejími nemovitostmi a vybavením) celou 1,- Kč a zato získala cca 150 miliard Kč. Tato částka odpovídá zhruba jednomu ročnímu deficitu celé ČR!
Jakákoliv snahy ČSOB i IPB GH prokázat, že IPB GH koupil bezcenný podnik imAGe Alpha, se velmi diplomaticky řečeno „nezakládají na pravdě“. Stejně tak se vědomě dopouštějí hrubě nepravdivých výpovědí a tvrzení pracovníci ČSOB i bývalé Konsolidační agentury ( viz např. Úřední záznam o podání vysvětlení JUDr. Lúčanem ze dne 4.3.2003 včetně jeho příloh a Úřední záznam o podání vysvětlení Mgr. Novotnou ze dne 4.3.2004 – Dokumenty 15 a 26). Naopak IPB GH se stal zdrojem pro získání neoprávněného prospěchu ČSOB na úkor českého státu, kdy si tato banka ponechala mnohamiliardový majetek IPB GH a ještě jednou stejnou hodnotu uplatnila a dostala zaplacenu od Konsolidační agentury.
imAGe Alpha a.s. se oprávněně brání hradit jako ručitel tuto uměle vytvořenou ztrátu.
ČSOB by neoprávněně získané mnohamiliardové částky měla vrátit českému státu.
19. května 2010